V roce 2015 jsme s manželem oslavili 25. výročí manželství. Měsíc po našem výročí se stalo
to, co jsme si nikdy v životě jako rodiče nepředstavovali, že by se mohlo stát.
31.7.2015 náš starší 24. letý syn Patrik (student VŠB obor letecký provoz) šel k večeru do
obchodu pro ovoce, které mělo být vstupenkou na cvičení jógy u jeho kamarádky. Jenže
v 20.00 hod. se zavírají obchody a Patrik se nevracel, byli jsme s manželem nervózní, proto
jsme mu několikrát volali, ale on telefon nebral. Asi 150 metrů pod naším domem je
čtyřproudá silnice 1. Třídy, bohužel tam náš Patrik přecházel a srazil ho ve velké rychlosti
motorkář. Patrik na místě zraněním podlehl. Zranění byla neslučitelná s životem, jelikož
k nim došlo v moc velké rychlosti. Nic netušíce jsme s manželem nasedli do auta a jeli se po
Patrikovi podívat. To co nás čekalo za hrůzný pohled na silnici, do konce svého života
nezapomeneme. Zažili jsme trauma, ke kterému přispěly různá jiná fakta a chování
některých lidí. V té době jsme museli oznámit mladšímu synovi Markovi, že Patrik už není.
Náš mladší syn Marek byl v Anglii, o to, to bylo náročnější mu to zavolat. V té době jsme
postrádali jakoukoliv pomoc. Syn Marek se vrátil z Anglie a snažil se nám pomáhat a sdělil
nám, že se do Anglie nevrátí, jelikož nás nechce nechat samotné. Bylo to pro nás velmi těžké,
tak i pro Marka, který si nemohl najít práci. Nechtěl, ať ho živíme, tak začal po 3 měsících
jezdit u taxi služby. Po určité době zjistil, že auta jsou ve velmi špatném technickém stavu a
raději odešel. Další práci si našel v dubnu 2016 a šlo o práci skladníka. Necelý měsíc po
nástupu ho ředitel firmy fyzicky napadl a Marek byl na nemocenské, poté dal v práci výpověď
a podal trestní oznámení. Zase se potýkal s tím, kde sehnat dobrou práci. V říjnu 2016 šel
pracovat opět do taxi služby, ale jiné než předtím a tam byl zaměstnán do 31. prosince 2016.
1. ledna mu totiž sdělili, že už ho nepotřebují a propouští. V té době jsme už hodně se synem
a manželem uvažovali o založení spolku, kde bychom nabízeli pomoc při tragické ztrátě
někoho blízkého, tzn. pozůstalým rodinám a to na základě naší zkušenosti a proto, že se lidé
v takové situaci nemají ani kde a na koho obrátit o pomoc. Naše plány přerušila další tragická
událost. 28. ledna 2017 náš, už jediný syn Marek při cestě z bruslení zkolaboval a už mu
nebylo pomoci. Ani ve snu by nás nenapadlo, že přijdeme i o druhého syna a natož v tak
krátké době. Nevěděli jsme, co budeme dělat a JAK ŽÍT DÁL. V té době jsme zažívali navíc
velice špatný přístup některých úředníků a nenalézali jsme tady základní lidskou pomoc
v těch nejtěžších chvílích. Málo kdo pochopí to, co za útrapy člověk v takovém případě
prožívá. V této fázi jsme si uvědomili, že bychom měli spolek založit a začít pomáhat druhým.
Kdo jiný to může udělat.
Copyright 2018 - JAKZITDAL.CZ ¦ Chcete nam napsat ? Tady je e-mail : info@jakzitdal.cz
